RUSKÁ BAŇA

CO SE VLASTNĚ JE RUSKÁ BAŇA A CO SE TAM DĚJE ?

 

 

Lázeňská procedura s pařením, to je velká věda.

 

Základní pravidla pro pařícího se:

-          nespěchat, největší zážitek z lázní je, když je možno v klidu několikrát vejít do pařící komory s krátkými intervaly k odpočinku,

-          na konci – delší odpočinek;

-          nepařit se, když se necítíte dobře, při nemoci;

-          nevstupovat do lázní hned po jídle, a už vůbec ne když nejste střízlivý;

-          sundat všechny šperky, hodinky, brýle;

-          nekouřit a málo se hýbat;

-          nepolévat kameny při prvním vstupu a nepřehnat to ani při posledním;

-          při vychutnávání kontrastu, mezi vstupy do lázně si dát sprchu, ponořit se do studené vody, nebo se poválet ve sněhu;

-          krátký odpočinek je důležitější než kontrast;

-          postupovat po lavicích blíž ke stropu, abyste se lépe prohřáli a sestupovat dolů, abyste zchládli;

-          chladnout po lázni ne méně než 20 minut, během té doby se osprchujte;

-          neutírat se ručníkem, vzduch vysuší kůži při zchlazování;

 

• Pařit se v lázni je možno ne dřív než za 1-2 hodiny po jídle. Není nutno pít hodně tekutin a už vůbec ne alkoholické nápoje, ale nestojí za to chodit do lázně hladový. Po těžké a dlouhodobé fyzické zátěži je potřeba si nejdříve odpočinout. Do lázně se může jít ihned po napjaté duševní práci.
• Do lázní nepatří spěch. Když se nenastolí v parní komoře atmosféra klidu, úplného uvolnění, nervový systém si neodpočine, nedostaví se požadovaný efekt od návštěvy lázně.
• Březová nebo dubová metla se na začátku paří v nádobě s horkou vodou, která je dobrá na mytí hlavy. Potom ve sprše, nebo v umývárně, se opláchněte teplou vodou, přičemž močit hlavu nebo ji umývat mýdlem je striktně zakázáno.
• Před začátkem paření je nutno se osprchovat, utřít se do sucha ručníkem, potom vejít do parní komory. Lavice může být hodně zahřátá, proto brát s sebou ručník nebo sedák. Ručník je možno rozložit na lavici a lehnout si, při tom zvednout nohy na podložku nad úroveň hlavy. Optimální doba pobytu v parní komoře při teplotě 90°C a vlhkosti 10% - 10 minut, potom následuje odpočinek v předlázni v délce 10 minut. Po 2-3 vstupech se osprchujte studenou vodou nebo si zaplavte v bazénu se studenou vodou. Potom odpočívejte v předlázni vleže.
• Nespěchejte se začátkem paření. Když je možno regulovat zahřátí, aby při zavřených párových dvířkách byla teplota kolem 60°C po dobu 3-4 minut, poseďte uvolněně. Pak otevřete dvířka a postupně zvyšujte teplotu po dobu 10-20 min. Protože je teplota v parní komoře v různých úrovních jiná, na začátku se dá sedět nebo ležet na spodní lavici, pak se přemístit výše. Lepší je ležet, protože celé tělo rovnoměrně dostává stejné množství tepla. Nohy se dávají na podložku. Když jste se dostatečně vypotili, je třeba vystoupit z parní komory, opláchnout se teplou vodou a 5 minut odpočinout.
• Při druhém vstupu do pařící komory si vezměte metlu. Pro zesílení žáru v dobře zahřáté lázni je třeba polévat kameny horkou vodou po malých dávkách po 0,2 – 0,3 l. V dobře prohřáté a suché lázni teplota od vody, vstřiknuté na kameny, se nezvyšuje, zvyšuje se jen obsah páry. Když je vlhkost příliš vysoká, vzduch se stává těžkým, ztěžuje se dýchání, proto je třeba udržovat poměr vlhkosti a teploty: při teplotě 60-80°C má být vlhkost 20-40%.
• Vlhká metla se zvedá nahoru a drží se nějaký čas u stropu parní komory. Tělo se šlehá metlou, aby se prohřálo a posílil se krevní oběh. Při odchodu z parní místnosti na odpočinek metlu berte s sebou, protože rychle vadne. Když metla přeschne, ponořte ji do vody. Ale neměla by být vlhká, protože krůpěje by převlhčovaly vzduch. Aby se neopařily ruce vezměte si vlněné rukavice. Na hlavu si vezměte klobouk nebo vlněnou čepici.
• Pařit se je lepší ve dvou. Pařící se osoba se uvolněně položí na břicho. Metla se používá jako vějíř, kterým se podává horký vzduch na chodidla, pak k horním částem těla, zádům, dokud se tělo neprohřeje a neobjeví se první kapky potu. Pak je třeba se přetočit na záda a opakovat proceduru. Při druhém vstupu je možno tělo lehce pošlehat v závislosti od teploty: čím vyšší teplota, tím slabší úder. Po skončení paření by se nemělo spěchat s výstupem z parní komory, je třeba sestoupit níže a chvíli posedět. Potom si dát teplou sprchu a ochladit se.
• V parní místnosti je třeba dýchat otevřenými ústy. Počet vstupů do parní místnosti, doba setrvání na lavici záleží na stavu, normální je – dva-tři vstupy trvající do 10 minut s intervalem 10 minut pro odpočinek v předlázni, lépe vleže. Když se cítíte zvadle, ztěžuje se dýchání, objevuje se točení hlavy, zrychluje se tep, je třeba okamžitě přerušit paření a odejít do předlázně.
• Doba zacházení s metlou na lavici při posledním vstupu by měla být výrazně kratší, než při prvopočátečním, - ne víc než 5 min. Přitom je nutno pořádně nahřát tělo, zvlášť, když pařící se osoba se chystá plavat ve studené vodě bazénu, válet se ve sněhu, nebo ponořit se do díry v ledu. Když je tělo dobře nahřáto není nebezpečí nachlazení při jakémkoli mrazu. V bazénu je třeba se vyvarovat příliš prudkým pohybům: plavání má být klidné. Příjemného pocitu lze dosáhnout také ochlazováním na studeném vzduchu, ale nemělo by se přehánět, abyste se nenachladili. Procedura ochlazování má být krátká.
• Po ochlazování ve sněhu či ve studené vodě je třeba se osprchovat a uschnout v předlázni. Utírání ručníkem se nedoporučuje, protože to zase vyvolá pocení, utírají se pouze vlasy a obličej. Není třeba se oblékat do té doby, dokud neskončí pocení. Po ochlazování je dobré odpočinout vleže na lavici v předlázni po dobu 10-15 min.
• Po lázni cítíte žízeň. Zahnat ji můžete kvasem, limonádou, minerální vodou, šťávami, nebo ovocem. Je užitečné vypít silný čaj. Je třeba se vyvarovat hodně studeným nápojům, studenému pivu, mléku. Tvrdý alkohol a lázeň – neslučitelné.
• Pro ty, kdo chtějí shodit nadbytečnou váhu, je třeba po lázni zdržet se užití tekutin po dobu dvou hodin.

 

Zvláštnosti paření v sauně:

 

• Paření v sauně a lazební procedura mají řadu zvláštností. V sauně je vyšší teplota než v ruské lázni: je možné s potěšením se nacházet na lavici při 100-110°C, když vlhkost nepřevyšuje 10%. V sauně začíná intenzivní pocení později, než v ruské lázni, proto doba setrvání může být prodloužena do 15 min.
• Ve finské sauně je třeba vykonat následující podmínky. Omezit nebo vynechat přísun vody na kamínky. Zvýšení teploty v parní komoře se zabezpečuje nahřátím suchého vzduchu žhavými kameny a elektronahřívačem, a ne stříkáním na ně vody. Při dopadu vody na kameny vzniká pocit popichování, nebo pálení kůže, vyvolané přítomností páry ve vzduchu. Vlhkost se nedá rychle snížit, proto je třeba opustit parní místnost.
• Aby se zvýšilo nahřátí těla, je třeba přemístit se na vrchní lavici. Teplota v dobře nahřáté sauně se zvyšuje o 20°C na každých 50 cm.
• Z lazební procedury v sauně je třeba vynechat metlu. V parní místnosti je nutno zajistit přirozenou obměnu vzduchu. Pro zajištění nízké vlhkosti a obměny vzduchu se ve zdi poblíž pece umisťuje ventilační otvor s klapkou, přes který se čerstvý vzduch dostává do místnosti.
• V sauně, kde teplota dosahuje 90-120°C a v peci nejsou kameny, přílišná suchost dráždí sliznici nosohltanu. Aby se zvlhčil vzduch v takové lázni, zlehka se polévají horkou vodou stěny a strop. Objevují se také potíže s metlou – při takové teplotě se její listí okamžitě kroutí a opadá. Proto je lepší brát s sebou do parní místnosti mísu s horkou vodou a častěji v ní močit metlu.

 

„Pař se – nepopal se, přidávej – neožehni se, z lavice nesval se“.

Zdá se být srozumitelné. Jednak není vše tak jednoduché. Zvlášť začátečník by měl pamatovat, že s parní lázní se nevtipkuje. Tady je vše třeba dělat velmi opatrně a postupně. Pamatovat si, že parní lázeň je léčebný prostředek a stejně jako lék je potřeba tento prostředek přijímat s rozumem, a ne koňskými dávkami.

 

Když jdete do lázně, vezměte s sebou následující příslušenství:

-čisté prádlo, metlu, prostěradlo, froté ručník nebo župan, mýdlo nebo šampon, nůžky na nehty, pemzu na chodidla, žínku, hřeben, masážní kartáč, rukavice (lépe vlněné) na držení metly, bačkory. Pro ženy každopádně malý froté ručník, na kterém budou sedět v parní místnosti.

 

Na setkání s horkou parou je třeba se připravit pozvolna. Začátečníkům, starším lidem a milovníkům lázní se zvýšeným arteriálním tlakem (samozřejmě kterým není lázeň zakázána) a neurózami je třeba zpočátku přijmout horkou sprchu po dobu 2-3 min. nebo horkou koupel nohou. Ostatním stačí jen se opláchnout pod teplou sprchou, ale nemočte hlavu – tak budete snáze snášet vysokou teplotu v lázni. Před parní místnosti není třeba se umývat mýdlem, protože v tomto případě se z povrchu kůže odstraňuje tuk, který ji chrání proti pálení v parní místnosti, zvlášť když jste šlehán metlou. Umývat se mýdlem je nutno až po ukončení parní procedury.

 

Po sprše omotejte hlavu ručníkem na způsob turbanu. Tuto pokrývku hlavy je třeba stále v lázni smáčet studenou vodou, aby se hlava nepřehřála. Poukážeme tady zvlášť na škodlivost gumových čepic, které používají někteří lazební „specialisté“. Těsná čepice stahuje hlavu a stlačuje cévy a její nošení vede minimálně k bolestem hlavy, nevolnostem, točení hlavy.

 

Při vstupu do parní místnosti není nutné ihned lézt na lavici. Zpočátku je třeba 5-7 min. posedět dole, nebo v krajním případě poležet na střední lavici. Tělo se musí předběžně prohřát při relativně malé teplotě. Nahřátí vyvolá potřebné rozšíření cév a začne proces pocení. Začátečník se může omezit i tímto úkonem, metlu bude lepší odložit na příště. Aby se rovnoměrně prohřály všechny části těla, zkušení návštěvníci lázní obvykle leží na střední lavici a pouze se otáčí z boku na bok. Toto ulehčuje srdeční činnosti.

 

Po prvním prohřátí (za 5-7 min.) je třeba vystoupit z parní místnosti a odpočinout. Přitom, když vstáváte z lavice, nevstávejte prudce – můžete ztratit rovnováhu. A až vyjdete z parní místnosti, není třeba si ihned lehat, je lepší 2-3 min. pochodit. Odpočívat mezi vstupy do lázně je třeba 15-20 min. Zpočátku 5-7 min. v umývárně, pak v šatně. V době odpočinku je dobré vypít po malých dávkách hrníček čerstvě uvařeného silného čaje, sklenici kvasu, šťávy nebo minerální vody.

 

Po odpočinku je možné jít se pařit.

 

Na začátku se vytváří v parní místnosti optimální atmosféra teplotou a vlhkostí. Proto se stříká na rozžhavené kameny vařící voda po malých dávkách (po 100-200 ml).

Pokud se paříte s metlou, vlhkost musí být vyšší. Polévání kamenů právě po malých dávkách vody umožňuje vytvořit páru méně vlhkou, „lehkou“ nebo „měkkou“.

Z toho vzniklo rčení „ s lehkou parou“. A když se voda podlévá po velkých dávkách, z té se stává těžká pára sedající dolů, pára pálí na kůži, zbytečně se zatěžuje krevní oběh a návštěvník pociťuje únavu. Taková pára se nazývá „vlhká“, „těžká“.

 

Prostě RUSKÁ BAŇA  je věda !

 

Příště jak a na co použít metličky ( Vějníky )

 

Pro saunaře Vlastimil Sládek Sauny SALUS